Schwarzenberský plavební kanál: stavba, která pokořila šumavskou divočinu

Patří k nejzajímavějším technickým památkám Šumavy. Schwarzenberský plavební kanál vznikl v 18. a 19. století jako chytré řešení, jak dostat dřevo z těžko přístupných šumavských lesů až do Vídně. Dnes už dřevo neplaví, ale láká turisty – nabízí kombinaci historie, inženýrského důvtipu a krásné přírody.

Chystáte se tam? Můžete vyrazit na pohodový pěší výlet podél kanálu nebo sednout na kolo a projet si celou Schwarzenberskou cyklostezku. Tady je pár tipů, jak si návštěvu užít naplno.

Trocha historie

Výstavba kanálu probíhala v letech 1789 až 1822 pod vedením inženýra Josefa Rosenauera. Cílem bylo propojit povodí Vltavy a Dunaje, aby bylo možné dopravit dřevo ze Šumavy až do Rakouska. A povedlo se – kanál sloužil víc než 150 let. Celková délka? Zhruba 52 kilometrů. Na tehdejší dobu naprosto špičkový výkon.

Jak to celé funguje

Schwarzenberský kanál propojuje jeden z přítoků Studené Vltavy s rakouskou řekou Große Mühl, která ústí do Dunaje. Díky tomu bylo možné dopravit dřevo přes hranici až k Dunaji, odkud pokračovalo dál po řece do Vídně. Celý systém vedl náročným šumavským terénem a stavba si vyžádala promyšlené technické řešení – včetně regulace průtoku vody tak, aby byla rychlost ideální pro plavení.

Informace pro návštěvníky

Schwarzenberský plavební kanál je přístupný pro pěší turistiku a cykloturistiku. Podél kanálu vede několik značených turistických tras a cyklostezek. Návštěvníci mohou obdivovat historické technické prvky kanálu, jako jsou tunely, akvadukty a propusti. V blízkosti kanálu se nachází několik informačních center, kde se návštěvníci mohou dozvědět více o historii a technickém významu kanálu.

Zajímavosti

• Rosenauerova nádrž: Začátek kanálu je u Rosenauerovy nádrže na úbočí Třístoličníku, která zásobovala celý systém vodou.
• Jelení smyk: Primárně sloužil k přivádění vody z Jeleního jezírka do Schwarzenberského kanálu. Tohle prudké spádové spojení posilovalo kanál vodou potřebnou pro plavení dřeva. Navíc přes Jelení smyk se plavilo dřevo z odlehlejších šumavských lesů přímo do kanálu.
• Želnavský smyk: Postavený až v roce 1887, tenhle smyk propojil Schwarzenberský kanál s Vltavou. Díky němu mohlo dřevo pokračovat z kanálu dál po Vltavě, třeba až do Prahy.
• Jelení tunel: 389 metrů dlouhý tunel, který protíná kopec, je ukázkou tehdejší technické zdatnosti.
• Akvadukt u Rossbachu: Most pro vodu vedoucí přes Koňský potok.
• Stavidla a propusti: Po celé trase kanálu je rozeseto spousta zařízení na regulaci vody, která udržovala konstantní průtok. Na kanálu je přes 20 stavidel a desítky až stovky propustí (některé zdroje uvádějí až 157). Systém napájelo 27 přítokových potoků a tři větší nádrže, včetně Plešného jezera. Voda na trase kanálu překonává celkem 255 výškových metrů, a díky těmto regulacím se udržel stejný tok.

Schwarzenberský plavební kanál není jen kus starých kamenů a vody – je to technický zázrak, který dokáže nadchnout každého, kdo má rád historii s pořádnou dávkou šikovnosti a přírodu bez turistického přelidnění.

📍Kde si odpočinout po návštěvě Schwarzenberského kanálu?

Po návštěvě Schwarzenberského plavebního kanálu přijde vhod místo, kde si celá rodina odpočine. Naše moderní rodinné ubytování na Lipně je ideální základnou. U nás najdete velkou oplocenou zahradu, dětské hřiště, bazén se slanou vodou a klidné zázemí pro rodiče. Ať už plánujete výlety, cyklotrasy, zážitky s dětmi, koupání na pláži, nebo jen pohodové dny v přírodě, u nás to všechno začíná i končí v pohodě.

Zarezervujte si svůj pobyt včas, dokud je z čeho vybírat.
Těšíme se na vás!