Schwarzenberský plavební kanál: stavba, která pokořila šumavskou divočinu a dřevem zásobila Vídeň i Prahu

Patří k nejzajímavějším technickým památkám Šumavy. Schwarzenberský plavební kanál vznikl v 18. a 19. století jako chytré řešení, jak dostat dřevo z těžko přístupných šumavských lesů až do Vídně. Dnes už dřevo neplaví, ale láká turisty – nabízí kombinaci historie, inženýrského důvtipu a krásné přírody.

Chystáte se tam? Můžete vyrazit na pohodový pěší výlet podél kanálu nebo sednout na kolo a projet si celou Schwarzenberskou cyklostezku. Tady je pár tipů, jak si návštěvu užít naplno.

Trocha historie

Výstavba kanálu probíhala v letech 1789 až 1822 pod vedením inženýra Josefa Rosenauera. Cílem bylo propojit povodí Vltavy a Dunaje, aby bylo možné dopravit dřevo ze Šumavy až do Rakouska. A povedlo se – kanál sloužil víc než 150 let. Celková délka? Zhruba 52 kilometrů. Na tehdejší dobu naprosto špičkový výkon.

Jak to celé funguje

Schwarzenberský kanál propojuje jeden z přítoků Studené Vltavy s rakouskou řekou Große Mühl, která ústí do Dunaje. Díky tomu bylo možné dopravit dřevo přes hranici až k Dunaji, odkud pokračovalo dál po řece do Vídně. Celý systém vedl náročným šumavským terénem a stavba si vyžádala promyšlené technické řešení – včetně regulace průtoku vody tak, aby byla rychlost ideální pro plavení.

Informace pro návštěvníky

Schwarzenberský plavební kanál je přístupný pro pěší turistiku a cykloturistiku. Podél kanálu vede několik značených turistických tras a cyklostezek. Návštěvníci mohou obdivovat historické technické prvky kanálu, jako jsou tunely, akvadukty a propusti. V blízkosti kanálu se nachází několik informačních center, kde se návštěvníci mohou dozvědět více o historii a technickém významu kanálu.

Zajímavosti

• Rosenauerova nádrž: Začátek kanálu je u Rosenauerovy nádrže na úbočí Třístoličníku, která zásobovala celý systém vodou.
• Jelení smyk: Primárně sloužil k přivádění vody z Jeleního jezírka do Schwarzenberského kanálu. Tohle prudké spádové spojení posilovalo kanál vodou potřebnou pro plavení dřeva. Navíc přes Jelení smyk se plavilo dřevo z odlehlejších šumavských lesů přímo do kanálu.
• Želnavský smyk: Postavený až v roce 1887, tenhle smyk propojil Schwarzenberský kanál s Vltavou. Díky němu mohlo dřevo pokračovat z kanálu dál po Vltavě, třeba až do Prahy.
• Jelení tunel: 389 metrů dlouhý tunel, který protíná kopec, je ukázkou tehdejší technické zdatnosti.
• Akvadukt u Rossbachu: Most pro vodu vedoucí přes Koňský potok.
• Stavidla a propusti: Po celé trase kanálu je rozeseto spousta zařízení na regulaci vody, která udržovala konstantní průtok. Na kanálu je přes 20 stavidel a desítky až stovky propustí (některé zdroje uvádějí až 157). Systém napájelo 27 přítokových potoků a tři větší nádrže, včetně Plešného jezera. Voda na trase kanálu překonává celkem 255 výškových metrů, a díky těmto regulacím se udržel stejný tok.

Schwarzenberský plavební kanál není jen kus starých kamenů a vody – je to technický zázrak, který dokáže nadchnout každého, kdo má rád historii s pořádnou dávkou šikovnosti a přírodu bez turistického přelidnění.

Kde si odpočinout po návštěvě Schwarzenberského kanálu?

Po návštěvě Schwarzenberského plavebního kanálu přijde vhod místo, kde si celá rodina odpočine. Naše moderní rodinné ubytování na Lipně je ideální základnou. U nás najdete velkou oplocenou zahradu, dětské hřiště, bazén se slanou vodou a klidné zázemí pro rodiče. Ať už plánujete výlety, cyklotrasy, zážitky s dětmi, koupání na pláži, nebo jen pohodové dny v přírodě, u nás to všechno začíná i končí v pohodě.

Zarezervujte si svůj pobyt včas, dokud je z čeho vybírat.

Těšíme se na vás!